Vánoční čas ve věznicích .Nejsou to jen vrazi, zloději a devianti.
Dnes se s vámi podělím o pár postřehů, zkušeností a hlavně těch radostných telefonátů, dopisů z vězení a vzkazů. Těch, kteří jsou v base přímo, ale i těch , kteří si užívají života na svobodě.
To, že nejsme JEN e-shop už někteří ví. Ať už jde o projekt JSEM, či korespondenci a komunikaci s těmi, kteří o to jeví zájem. V tomto týdnu se toho událo o něco málo více, než jindy. Dostávám milá přání k Vánocům a do nového roku, kterých si nesmírně vážím. Už jen proto,že vím, kolik stojí pohled, přání, hezká obálka a o poštovném ani nemluvím. Je to hezké najít ve schránce dopisy a pohlednice, v dnešní době internetu a SMSek to má své kouzlo.
Ti lidé, ano lidé, stejně jako my, je to přece jen stejný "živočišný"druh, ti, kteří tráví mnohdy dlouhé roky za mřížemi, lidé, se kterými je nelidsky zacházeno, ať už provedli cokoliv, i tito lidé mají city, mají srdce a jsou rádi, když je na druhé straně někdo, kdo je vyslechne, poradí, nebo se jendo telefonu zasměje.
Včera jsem třeba řešila s panem J. z věznice v Plzni docela závažnou věc, a to nákup oblečení pro výstup, tedy do civilního balíku. Pán je na tom finančně zřejmě docela dobře, a tak mu nedělá problém objednat si oblečení za 8000.- Kč. Má novou přítelkyni, tak chápu, že chce být "šik". Objednával kabát, sako, džiny, společenské boty, spodní prádlo, pásek, ponožky... v podstatě se oblékne od hlavy k patě do nového. navíc na konci hovoru dodal, že potřebuje krejčovský metr a zvětšovací zrcátko :) Dost jsme se nasmáli, protože je ve vězení již delší dobu a o nějaké módě moc nemá představu. A o použití metru a zrcátka, to byla jedna velká komedie. Ale nakonec dostane to své, a slíbil mi v únoru fotku. Tak jsem zvědavá.
Dalším radostným telefonátem byla objednávka květin v počtu 70ks , mamince k narozeninám. Zprosředkovávala to maminka spoluvězně, a je od Přerovska. Já jsem z Ostravy a náš hovor byl úpřímný, plný smíchu a paní nakonec říkala" Ovečko, tak já končím, jste super baba a těším se na foto květin" Ovečka??? :) Proč né. Hovor , jako bychom byly staré známé:)
A do třetice, pokud si pamatujete pana J. z Karviné, co má dcerku po operaci srdíčka a co jí posílal Conversky , taky už jsem o něm psala, tak na konci dopisu..." já se do nového roku jetě ozvu, protože vás musím seznámit s naší blízkou budoucností" Tak se těším, neboť jeho fantazie je pro mě úžasná a v dnešní době balzám na duši.
Chci vám ukázat pohled na lidi vevnitř taky trochu jinak. Ráda bych, abyste se zamysleli, že ať už provedli tito lidé cokoliv, všichni po nějaké době svého činu litují. Někdy tak jednali ze zoufalství, pod vlivem alkoholu, drog, či nemoci. Ano , nic z toho výše uvedeného je neomlouvá, ale to, po čem touží do jednoho všichni stejně , je odpuštění. Mohli by nejdříve odpustit sami sobě, že byli takoví,že ty činy vůbec způsobili. A požkození by mohli odpustit.....taky sami sobě, že se trápí, že jim jejich život pod zástěrou smutku, zlosti, strachu utíká pod rukama. A třeba začnou žít. Přece jen, jsme tady proto , abychom žili.
Přeji tedy vám všem krásné žití.
Kateřina