Program zacházení a je důležitý ve vězení?

Program zacházení je souhrn konkrétních  činností, kterých je dle zákona o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb odsouzený povinnen se zůčastnit, nebo které může vykonávat.

Hlavním cílem programu zacházení ve věznicích je dosažení účelu výkonu trestu a je zaměřen na práci s jasnými riziky, na jejich snižování. 

Program má dvě roviny, první rovinou je právě snižování rizik, těch, které by vedly k páchání trestné činnosti po propuštění z výkonu trestu. Druhá rovina je směřována na práci s trestnou činností, uvědomění si souvislostí, předcházení situací, ve kterých dochází k páchání této činnosti. V praxi to znamená, že vězni pracují na střežených pracovištích přímo ve věznicích, nebo na nestřežených pracovištích v areálu věznic, nebo na pracovištích mimo věznici. Mohou také vykonávat činnosti spojené se zajištěním každodenního provozu věznice. Jde například o pozice kuchaře, skladníka, údržbáře, elektrikáře, můžou vykonávat úklidové práce, ošetřovatelé na ošetřovnách, ve věznici Valdice třeba výpomoc v kantýně. Na tzv. venkovních pracovištích mohou pracovat jako pomocné síly v nemocničních kuchyních, v závodech na zpracování odpadů, ve skladech, na různých montážních linkách. Většinou jde o práci fyzicky náročnou, alespoň co vím z dopisů a hovorů. Za vykonanou práci náleží odměna, její výše je různá a záleží na tom, zda daná osoba splácí dluhy, má nařízené exekuce a podobně.

Dále jsou součástí programu zacházení vzdělávací aktivity, které vedou speciální pedagogové a sociální pracovníci. Jde o nacházení rizik spojených s  oblastí financí, zaměstnání, bydlení a rodiny, dále v oblasti výchovy a vzdělávání. Další složkou jsou speciálně výchovné aktivity. Cílem je zprostředkovat nový náhled na chybné postoje a chování. Dle mého názoru je tato oblast snad nejdůležitější. Uvedomění si toho, co bylo příčinou trestu odnětí svobody, získat dovednost zvládat agresi, základy společenského chování a vystupování, uvědomit si rizika spojená s úžíváním drog, alkoholu, zvládání závislostí. Zahrnuje ale také předvýstupní a reitegrační poradenství. Tyto činnosti zajišťují taktéž sociální pracovníci jednotlivých věznic a speciální pedagogové.

A v neposlední řadě jsou to u věznů tolik oblíbené zájmové aktivity. Ve věznicích mají posilovny, ping-pongové stoly, akvaristický kroužek, kroužek zahradnický, či kroužek čtenářské gramotnosti. Také samostudium cizích jazyků, kde mohou využít například naše slovníky německého jazyka, vyjímkou nejsou ani kroužky vaření, šachů, včelaření. Pro věřící jsou ve věznicích k dispozici kaplani, ve vězeňských kaplích mají možnost zpovědi, hovorů vedoucích k sebepoznání a třeba i společných motliteb. Věznice také disponují knihovnami, kde by vězni měli najít nejen beletrii, ale i základní právní předpisy, náboženskou literaturu. 

Nedílnou součástí programu zacházení je i oblast utváření vnějších vztahů. Především podpora udržení sociálních vazeb s rodinou formou korespondence, telefonátů a návštěv, navazování kontaktů a různými charitativními organizacemi a posílení samoobslužnosti. 

Je toho docela dost, co vězni mohou a musí v rámci programu zacházení ve věznicích provozovat. Za mě je to velmi důležité, protože ne všichni si plně uvědomují následky svého jednání, které je dovedlo přímo za mříže. A pokud jim mají tyto programy pomoci, prospět a posunout je blíže k tomu, aby již trestnou činnost nikdy nepáchali, tak jsou prospěšné a žádoucí. A plnění programu zacházení je první krok z mnoha k podmíněnému propuštění. 

Tak tedy , ať vykročí správnou nohou a jejich kroky vedou daleko od vězeňských bran.