JSEM .,.Tentokrát z Valdic od pana S. 2.díl
Druhá část příběhu pana S. z Valdic...tentokrát o stravě ve věznicích, o knížkách a o Vánocích, konkrétně ve Valdicích.
Z dopisu pana S. :
"Někdy mi po těch letech rozum nebere tu buzeraci ve zvýšené ostraze, jako by chtěli tím, že člověk nebude mít na nic na skříňkách , bude mít jedno triko , jedny boty , změnit recidivistu , místo aby s lidma pracovali. Když se na to zeptáte, tak nejsou lidi. Systém prostě nezměníme. To už je dávno, co jsem četl 50 odstínů šedi všecky díly, film jsem neviděl a knížky jsou vždycky lepší, člověk má bujnou fantazii a děj knížky si lépe představí a odehraju si svůj film :) tady mají kecy i na to, když vám dojde větší počet knížek, že prý toho je v knihovně dost ale už nevidí , že 60% z komunistické éry . Nebýt lidí, kteří po přečtení knížky věnují, tak čteme "Jak se kalila ocel" Víte Kateřino, strava ve vězeních je špatná, člověk jí, bo musí a je jasné, že kde je méně lidí, tak se vaří lépe-viz. Mírov, jídlo i množství dobré a taky je to o vedení kuchyně. Tady ,když už jsou nějaké svátky , tak víte, že hned na to bude sója :( 1x v týdnu plátek masa, jinak rozstřel, a to jste rád, že máte něco na talíři. Jsem ve Valdicích od 98 roku a po celou dobu je v sobotu játra :( smrdí to, že by to fakt ani pes nejedl. Za chvíli jsou tu zase Vánoce :) kdybyste viděla ty ceny , tak byste si řekla, proč dělat nějaké dobroty? Třeba já nemám dluhy, když mi pošlou peníze, tak místo, aby mi dali aspoň půlku peněz, dají mi stovku! Aby nemuseli dávat ze státního sociálku, když si člověk chce koupit aspoň základ. Hygienu, tak nemůže vše, protože ceny jsou fakt masakr. Já už si zvykl na to, že mi musí stačit málo k tomu, abych přežil a Vánoce jsou pro mě spíše duchovní záležitost , něž o jídle."
Tolik z dopisu pana S. z valdické věznice.
Já všem přeji , abychom měli co do úst, aby to chutnalo a vonělo, abychom měli dostatek prostředků pro osobní hygienu, a abychom si uvědomili, že je spousta/nejen vězňů/, kteří to tak nemají. BuĎme vděční za teplo domova, za pokrmy a za to, že vůbec JSME.
Kateřina