Věznice Bory nebo také Věznice Plzeň byla otevřená roku 1878. V na první pohled poměrně majestátní budově se nachází prostor pro 1207 vězňů, kteří si zde odpykávají výkon trestu odnětí svobody ve středním a vysokém stupni. Věznice se dnes dělí na oddělení, kdy jedno je se zvýšenou ostrahou. Dodnes mluvíme o největší věznici v České republice, která se do historie zapsala jako místo fyzického týrání a vraždění vězňů.
I když byla plzeňská věznice otevřená až roku 1878, o její výstavbě se rozhodlo roku 1869. Ministerstvo spravedlnosti hledalo místo, které by splňovalo jeho požadavky, a Plzeň to ostatně splňovala. Nová trestnice měla být umístěna v okolí většího města.
Po otevření to netrvalo dlouho, než se sem začali sjíždět první vězni. Ti sem přijeli v polovině července roku 1878. Tou dobou však měla věznice místo „pouze” pro 915 vězňů, ovšem dnes se kapacita rozšířila na číslo 1207.
S umísťováním politických vězňů do Věznice Bory se začalo už za Rakouska-Uherska. Poté situace utichla, ovšem historie se opakovala v padesátých letech minulého století za dob Československa. Právě tato doba stála za nechvalným zapsáním věznice do historie. Vězeňská stráž byla vybízená k tvrdému postupu, což znamenalo šikanu trestů. Vězni zde byli týrání, a to nejen chozením či dřepováním do vyčerpání, ale také pobývali na samotce, museli držet hladovku či jim byly odepřeny dopisy z domova, což přispělo k duševnímu týrání.
Poté zde docházelo také k popravám vězňů. Zejména těch, kteří byli součástí vykonstruovaného spiknutí.
Mezi vězněnými osobami se nacházelo a doposud nachází řada známých osobností. Svou celu zde měl i sám Václav Havel, ale také Dominik Duka nebo Petr, Cibulka, signatář Charty 77. Dnes zde odpykává trest Tomáš Řepka, fotbalista a bývalý reprezentant.
Telefonní ústředna:
+420 377 660 111
Adresa:
Klatovská třída 202
306 35 Plzeň
Poštovní adresa:
Klatovská třída 202
306 35 Plzeň
Úřední hodiny:
pondělí - pátek 8.00 - 15.00